Královna Beskyd: Lysá hora, jak ji neznáte

Znáte Lysou horu? Možná ne tak docela. Nejvyšší hora Beskyd skrývá mnohá tajemství a některá z těch, které vám ukážeme v tomto článku, neznají ani místní rodáci.

V naší beskydské manufaktuře na vlněné přikrývky a polštáře vyrobené z vlny místních oveček hory milujeme. To je ta pravá romantika! ❤️ No a právě v srdci Beskyd leží místo opředené mnoha příběhy:

Lysá hora — královna Beskyd vládnoucí na pomyslném trůnu pohraničních hvozdů. Symbol beskydské turistiky a fenomén, který ročně přitáhne přes 130 tisíc lidí. Mnozí kráčí k vrcholu s cílem zdolat nejvyšší horu Moravskoslezských Beskyd (1323 m n. m.), jiní jdou za přírodním poznáním či jen tak z čiré radosti. A jsou dokonce tací, pro které se Lysá hora stala „drogou“ a mají na svém kontě tisíce výstupů. Pojďme si Lysou horu představit z méně známých pohledů a shrnout některé zajímavosti nejen pro lysokohorské nováčky.

Zázrak na Lysé hoře začíná s vycházejícím sluncem. A když máte štěstí na jasné dálky s nízkou oblačností, srdce se vám rozbuší úžasem.

„Stačí tři vteřiny a ostré pomerančové slunce se vyhoupne nad Vysokými Tatrami. Kdybych se ještě chvíli díval, oslepl bych. Nachový prstenec kolem dokola bledne, rozplývá se, hory se krabatí. Výhledy jsou čím dál lepší, sněhová pole a ledové štíty na Malé Fatře se ve slunci lesknou jako zrcadlo. Ve větru nad Lysou horou bez hlasu plachtí krkavec… “
— Petr Bezruč

01

Úsvit z Lysé hory. Kvůli pořízení této fotky si přivstal Michal Šofer

Proč je Lysá hora lysá?

Mnozí návštěvníci žijí v domnění, že Lysá hora už je tak vysoká, že tu les přirozeně neroste. V Beskydech ale není žádné místo tzv. nad horní hranicí lesa, kde by se kvůli nadmořské výšce lesu nedařilo. Lysá hora byla zarostlá až do příchodu valachů v 17. století. Ti pak její vrchol a související hřebeny odlesnili kvůli pastvě. A odtud se bere i pojmenování Lysá hora. Na internetu koluje informace, že: název Lysá hora se objevuje ve starých listinách již v roce 1261 jako Lissa huera, jde ale o úplně jinou horu, záhadu rozplétá Morávka v Beskydech.

02

Salaš na úbočí Lysé hory v roce 1950 zachycená na dobové pohlednici 

Výplazy na Lysou horu

Při výstupu na Lysou horu se lze setkat s tzv. Lysaři. Jedná se o členy Klubu přátel Lysé hory, kteří mezi sebou neformálně soutěží, kdo podnikne nejvíce výstupů na Lysou horu. Absolutním rekordmanem je Jaroslav Doležal z Ostravy, který má za sebou více než 6000 výstupů. Zajímavou postavou Lysé hory je i Ján Čupa, který na ni pravidelně chodí svlečen do půl těla a občas pořádá otužilecké výstupy. Na Lysé hoře trénoval i pokořitel K2 Libor Uher, který zároveň stojí za extrémním závodem 24 hodin na Lysé hoře.

Každoročně v září se na Lysou horu pořádá i tzv. Bezručův výplaz. Jde o jakousi vzpomínku na básníka Petra Bezruče, který Lysou horu miloval a často na ni podnikal výpravy, jak rád říkával: „výplazy“. A to prý i ve svých 80 letech! Na vrcholu Lysé hory jistě objevíte vyryté jeho verše:

Jsou tichy jak ten černý bor,
co kryje jejich hlavy sivé:
to hřebeny jsou našich hor,
to Beskydy jsou zádumčivé.

03

Petr Bezruč na Lysé hoře zachycený na dobové fotografii 

Horský hřbitov aneb když Lysá hora bere životy

V tzv. Hellerově zatáčce pod vrcholem Lysé hory je vztyčen Památník lysohorským obětem. Místo se jmenuje podle Břetislava Hellera, který zde v roce 1969 na staré zásobovací cestě zahynul pod svým terénním autem. Památník se stal pietním horským hřbitůvkem těch, kterým Lysá hora vzala život. Udává se, že Lysá hora bere 2× více životů než Sněžka (za posledních 50 let zde zemřelo přes 40 lidí). Snad nejznámější je dávný příběh hospodyně z lysohorské útulny Marie Božoňové, která v roce 1904 zahynula po cestě na Lysou horu ve sněhové vánici i s hejnem slepic.

04

Památník lysohorským obětem v Hellerově zatáčce. Foto: Mirka Schärfnerová

Hrůzný náraz stíhačky

Dne 21. května 1964 v 15:20 se v blízkosti Malchoru nedaleko vrcholu Lysé hory ozvala ohlušující rána. Při cvičném letu do hory zahalené mlhou narazil zkušený pilot Vlastimil Zaydlar se stíhačkou MiG-19S. Mjr. Zaydlar ve stíhačce následoval svého vedoucího mjr. Trnku, který hned jak se dostal do nízké oblačnosti, vydal pokyn ke stoupání. Bohužel Zaydlarovi se tento manévr stal osudným. Po nárazu byl letoun roztrhán na kusy, které lze na Malchoru nacházet dodnes. Pro nedostatečnou přípravu na let a pro nerozhodnost v obtížné situaci byl mjr. Trnka zbaven funkce. Místo dopadu letounu v terénu připomíná pomníček

05

Zbytky pilotní kabiny asi 300 m od místa nárazu na Lysé hoře. Foto: Pavel Krejčí, Letecká badatelna 

Lysohorská nej

Chcete Lysou horu zažít netradičně? Turistické informační centrum Frýdek-Místek pravidelně pořádá komentované výstupy na Lysou horu s průvodcem. Trasa může vést z Ostravice nebo Malenovic. V každém případě uvidíte Lysou horu novýma očima.

06

Divukrásný západ slunce z Lysé hory. Odměna za náročný výstup. Foto: Michal Šofer 

Největší sněhová nadílka v historii Lysé hory a třeskutý mráz

Průměrná maximální výška sněhové pokrývky se na Lysé hoře dlouhodobě pohybuje okolo 2 metrů. V zimě roku 1911 se ale počasí rozhodlo vyjít z normálu a Lysou horu zasypalo 5metrovou hromadou sněhu – zdejší televizní vysílač měří jen 15× víc.

Další zimní rekord padl o silvestrovské noci 1978, kdy se do ČR převalila vlna extrémně studeného arktického vzduchu. Zatímco přes den bylo na Lysé hoře kolem 10 stupňů nad nulou, v noci teplota klesla až na mínus 20 stupňů.

07

Vyhrabat se v zimě na Lysou horu může dát zabrat i se sněžnicemi. Foto: Luboš Moravec

Lyžování na Lysé hoře

Těsně pod vrcholem Lysé hory se dají rozpoznat pozůstatky lyžařského vleku. Sjezdové lyžování na Lysé hoře započalo v roce 1949 a o 6 let později se lyžaři dočkali samotného vleku. V roce 2000 bylo lyžování na Lysé hoře zakázáno z důvody ochrany přírody a krajiny, což mezi lysokohorskými lyžaři vyvolalo vlnu nevole.

08

Lyžování na Lysé hoře započalo už v roce 1949. Foto: archiv Chata Emil Zátopek

Drsný Mazák

V jihozápadním svahu Lysé hory, v drsném pralesovitém terénu, se rodí horský potok Mazák. Proniká přes skalnaté srázy a vytváří čarokrásné kaskádovité vodopády, ten nejvyšší má 17 m. Vodopády jsou ale málo vodnaté, vyniknou hlavně po deštích nebo při jarních táních. K vodopádům ovšem nevede žádná stezka. A protože jsou součástí národní přírodní rezervace, vstup běžným turistům je do do těchto míst zapovězen.

09

Vodopád na Mazáku pod Kobylankou. Foto: René Chlebek

Ondrášovy díry

V oblasti Lukšince vznikl pozoruhodný systém nekrasových jeskyní, jeden z největších ve flyšovém pásmu Karpat. Tzv. Ondrášovy díry přitahují pozornost od nepaměti. Valašské báje vypravují o celé síti podzemních děr, kde měl zbojník Ondráš schovávat své uloupené poklady. Dnes jsou jeskyně velmi dobře probádané, ale žádné poklady tu nalezeny nebyly :) Přírodovědcům zaplesalo srdce, protože tu objevili zimoviště mnoha vzácných druhů netopýrů. Systém puklinových jeskyní má dvě větve, tou delší se dá prolézat úctyhodných 217 m a dostanete se do hloubky téměř 35 m. Jeskyně nejsou veřejnosti běžně přístupné.

010

Vstup do Ondrášovy jeskyně. Foto: ZO ČSS 7-01 ORCUS Bohumín

011

Vstupní dóm Ondrášovy jeskyně. Foto: ZO ČSS 7-01 ORCUS Bohumín

Chladná voda

Při úpatí Lysé hory se ve smrkovém lese ukrývá nevelké jezírko, kterému místní neřeknou jinak, než Chladná voda. Nevytvořila ho příroda, ale lidská ruka. Už před 2. světovou válkou se u jezírka pořádaly skautské letní školy. Za války se pak na tomto dobře skrytém místě scházeli členové slezského odboje. Když nastanou správné světelné podmínky, jezírko se promění v azurové „oko“ s odlesky okolní zeleně. Radost pohledět.

012

Jezírko Chladná voda jako azurové „oko“ ve smrkovém lese pod Lysou horou. Foto: Lukáš Jarmil Václavík

Útulna horolezců Tatranka

Pro beskydské horolezce místo s tradicí, pro běžného turistu netušený kout poblíž turistické magistrály na Lysou horu. Přímo na suťovisku pod Mazáckými skalami si už v roce 1957 Horolezecký oddíl TJ Sokol Staré Město vybudoval chajdu Tatranku, jakožto své lezecké zázemí. Okolní 15 metrů vysoké pískovcové skály slouží jako cvičná horolezecká stěna s dechberoucím výhledem do Mazáckého údolí, údolí Ostravice a na protější Smrk.

013

Dobový pohled na chatu Tatranku u Mazáckých skal. Foto: archiv horolozeckého oddílu Staré Město

Velké šelmy

Je známo, že masiv Lysé hory je domovinou velkých šelem – medvěda hnědého, vlka obecného a rysa ostrovida. Pravidelně je tu monitorují tzv. Vlčí a Rysí hlídky. Šelmy jsou ovšem velmi plaché a spatřit je na vlastní oči se podaří málokomu. Šance se stupňují za rozbřesku nebo s přicházejícím večerem, kdy se hory vylidňují. K několika takovým setkáním už došlo.

014

Stopy medvěda hnědého. Foto: archiv Šelmy.cz

Návrat orla do Beskyd

Ještě na počátku 20. století v prostoru Lysé hory údajně hnízdil orel skalní. Stanice pro záchranu živočichů v Bartošovicích spustila projekt Návrat orla do Beskyd. Někdejší pracovník meteorologické stanice na Lysé hoře Jaroslav Chalupa v rozhovoru pro E15.cz sdělil:

Mladí orli skalní, které ochránci dovezli ze Slovenska a vysadili v Beskydech, mají speciální čipy. Denně pomocí vysílačky z Lysé hory zachycujeme jejich signál, pozorování zapisujeme a jednou měsíčně posíláme informace vedoucímu projektu, který se náhodou jmenuje Petr Orel.“ Ten k monitorování orlů dodává: „Lysá hora je ideální místo pro pozorování orlů, dosáhli jsme tam dokonce mnohem lepších výsledků, než při zaměřování orlů z letadla. Je to nejvyšší bod široko daleko, svou výškou podstatně převyšuje i okolní kopce, takže je velmi snadné tady zachytit orlí signál.“

015

Orel skalní v Beskydech zachycený fotopastí. Foto: archiv záchranné stanice Bartošovice

Beskydská oblast tmavé oblohy (BOTO) 

Velká část Beskyd byla vyhlášena jako Beskydská oblast tmavé oblohy pro ochranu tmy bez výrazného světelného znečištění. Nejvyšším bodem tohoto území je právě Lysá hora.

016

Noční Lysá hora. Foto: Michal Šofer 

Další zajímavosti a střípky z Lysé hory:

  • Za války, v období Protektorátu Čechy a Morava, byla Lysá hora naším nejvyšším vrcholem. Všechny vyšší hory totiž ležely v zabraných Sudetech.
  • I když na Lysou horu vede silnice, v zimě bývá často nesjízdná. Nahoru se dostanou jen rolby.
  • Na vrcholu Lysé hory je tzv. Hladící bod, který by měl každý turista hned po výstupu pohladit, prý to přináší štěstí :)
  • Převýšení z Ostravice od nádraží na Lysou horu je 910 metrů. Takové převýšení není ani z Pece na Sněžku nebo z Karlovy Studánky na Praděd.
  • Do roku 2015 stával na vrcholu Lysé hory legendární dřevěný Šantán občerstvovna, která vznikla z původního zázemí Bezručovy chaty po jejím vyhoření. Dnes Šantán opět nahradila Bezručova chata.
  • Při vrcholu Lysé hory můžete vidět růst jestřábník oranžový. Tento ohrožený druh květeny České republiky je velmi dekorativní a proto se často pěstuje i v zahrádkách.
  • Ve dnech se špičkovou návštěvností (jen pár dní v roce) navštíví Lysou horu za jediný den až 3.000 osob. Běžná návštěvnost v rekreační sezóně je 300–700 osob denně. Mimo sezónu a za špatného počasí se na Lysou horu podívá jen pár jednotlivců či několik desítek osob. Celková roční návštěvnost se odhaduje na 130.000 lidí.
  • Lysá hora má vlastní bylinný likér. Původní receptura vznikla ve frýdecké likérce Herrmanna Löwa a získala světový věhlas. V roce 1900 na světové výstavě v Paříži likér obdržel cenu Grand Prix a o čtyři roky později byl oceněn ve Vídni Velkou zlatou státní cenou rakousko-uherského mocnářství.

A rozlučme se písní Lysá hora od zpěvačky a rodačky z Frýdku-Místku, Kaczi:

Přečtěte si i další články z naší beskydské série: