Některá místa jsou magická — opředená zvláštní přitažlivostí a energií. U nás v Beskydech je takovým místem hora Radhošť a v tomto článku se dozvíte proč.
V naší beskydské manufaktuře na vlněné přikrývky a polštáře jsou hory často probírané téma: Kdo byl kde o víkendu na výletě, ve které horské chatě se dá dobře najíst, kde se už lyžuje atd. Většina beskydčanů miluje všechny to okolní kopce, vršky a kopečky. Fakt ale je, že vysoko nad nimi ční dva vrcholy, jejichž význam je nejen geografický, ale také společenský a kulturní: Lysá hora a Radhošť jsou zkrátka středem beskydského dění.
Monumentální Radhošť (1129 m n. m.) s typickou siluetou podsadité kaple a štíhlého vysílače je vnímán jako neoficiální symbol Valašska i Beskyd. Zatímco královna Beskyd, Lysá hora, přitahuje svým prvenstvím ve výškových metrech, Radhošť proslul jako místo střetu pohanů a křesťanů. Čím je pro Čechy Říp, tím je pro Moravu Radhošť.
Radhošťský hřeben. Foto: Michal Šofer
Radegastův mýtus
Do dnešních dnů se vypráví legenda o tom, že v předkřesťanských dobách byl Radhošť místem uctívání pohanského boha Radegasta. Hovoří se o davech uctívačů, kteří proudili v předvečer (dnešního) svátku sv. Jana na Radhošť, kde Radegastovi obětovali dobytek, tančili a hodovali. A že „Radgostův kult“ zde potlačili slovanští věrozvěstové Cyril a Metoděj, když prý v období Velké Moravy vystoupali na vrchol Radhoště, srazili zde údajnou Radegastovu modlu a vztyčili kříž. Historikové jsou ale dnes zajedno a tvrdí, že jde o holý nesmysl a fabulaci. Nicméně ani tento fakt význam hory nijak nesnižuje.
Socha boha Radegasta na dobové pohlednici
Ozvěny z Radhoště
Radhošť měl v neobyčejné oblibě Josef Gallaš, jeden z prvních obrozenských básníků na Moravě. V roce 1820 o něm napsal:
„Docela lysý se skalnatým čelem jest od Valachů nazvaný Vysoký Radhošť, jenž se mezi moravskými vrchy za nejvyšší býti pokládá a skutečně také jest… Z dravého ptactva nacházejí se na Radhošti orlové, veliké káně, luňáci, jestřábi, krahulci, skalní sovy, sokolové, krkavci, havrani a těm podobní mrchožrouti i jiní škodliví ptáci. Milovníci krásných motejlů mohli by zde vzácnými exempláři své sbírky rozhojnit, jak mně jistý v těch horách a lesích velmi zběhlý Valach, dobrý znáč tamní přírody ujišťoval.“
Hora Radhošť na kresbě J. Gallaše z roku 1820
V roce 1898 se o Radhošti zmínil i František Widmann ve své reportáži Z mých cest po Moravě:
„Chtěl jsem navštíviti památný Radhošť, plný slovanských bájí a obětišť, - ale bez průvodce nelze tam se odvážiti; hora ta jest velmi vysoká. Byl jsem velice potěšen, že jsem alespoň ze vzdálí uzřel báječný ten Radhošť, na jehož temeni bude se nyní stavěti kaple…“
Nejvýše položená křesťanská kaple v ČR
Na vrcholu Radhoště stojí nejvýše položená křesťanská svatyně na našem území (kaple sv. Vavřince na Sněžce se totiž nachází na polské straně Krkonoš).
Kaple sv. Cyrila a Metoděje na Radhošti. Foto: Michal Šofer
K vybudování kaple na Radhošti vyzval valašský lid v roce 1885 katolický farář Václav Kosmák:
„Křesťané, vlastenci! … poznali jsme dobře, co příchod svatých apoštolů našich na Moravu znamená a čím nám všem je památná hora Radhošť … nesmíme již zaháleti déle, ale ruce k dílu spojme…“
Jeho provolání padlo na úrodnou půdu a díky sbírkám a darům dobrého lidu kaple spatřila světlo světa 11. září 1898; slavnostního vysvěcení se účastnilo na 30 tisíc lidí.
Kaple byla postavená z místního pískovce a měla původně bílou vápennou omítku.
Původní vzhled kaple na dobové grafice z roku 1922. Pod kaplí stála útulna, která nejprve sloužila pro stavaře kaple, později pro turisty a poutníky. S výstavbou vysílače byla útulna zničena.
Kaple a její zajímavosti
- Kdekdo je překvapen, když vstoupí do dřevěné kaple, že uvnitř je masivní kamenné zdivo. Celopískovcová kaple totiž byla v letech 1924–1926 obložena impregnovaným šindelem a před průčelím přistavěna dřevěná zvonice. Ukázalo se totiž, že porézní pískovec výborně nasává vodu a nadměrná vlhkost téměř znemožňovala užívání kaple.
- Kuriozitou je, že kaplí prochází hlavní evropské rozvodí: voda z jižního okapu teče do Černého moře, ze severního okapu do Baltského moře.
- Za příhodného počasí bývá ve zvonici přístupná vyhlídka, odkud jsou výborné rozhledy do kraje.
- Kaple se dočkala i papírového modelu.
Nejslavnější valašská pouť
Každoročně na svátek slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje (5. července) se na vrcholu Radhoště koná poutní slavnost. Tradiční výstup ke kapli v tento den podniká tisíce lidí. Od tohoto data se pak v kapli slouží mše svaté každou sobotu a poutní sezóna končí na svátek sv. Václava 28. září.
Cyrilometodějská pouť na Radhošti. Foto: Matice Radhošťská
Sochy připomínající střet pohanství a křesťanství
V roce 1931 byla na hřebeni Radhoště odhalena socha pohanského boha Radegasta a sousoší Cyrila a Metoděje. Sochy jsou záměrně situovány proti sobě – Cyril a Metoděj „bránící“ kapli hledí do očí Radegastových.
Se sochou Radegasta to ale není jen tak. Krátce před jejím slavnostním odhalením se přivalila velká bouře, při které údajně padaly kroupy o velikosti holubího vejce, a při které byl bleskem zabit telefonista na nedalekých Pustevnách a zraněny 3 osoby přímo v kapli na Radhošti. V roce 1997 se kvůli tvorbě kopie sochy Radegasta originální socha z hory odvezla a na Moravě došlo k nejkatastrofálnějším povodním v moderní historii. Náhoda, nebo znamení rozhněvaného pohanského boha?
Sousoší Cyrila a Metoděje na Radhošti. Foto: Matice Radhošťská
Kamenný kříž: nejstarší památka Radhoště
Nejstarší dochovanou památkou na Radhošti je kamenný kříž, který aktuálně stojí před vchodem do kaple. V roce 1805 jej na vrcholu hory nechal vztyčit měšťan Michal Janík z Rožnova, aby jim nahradil mnohem starší kříž dřevěný. Bystré oko si všimne, že podstavec kříže není celý. Během jedné silné vichřice kříž spadl a podstavec se rozlomil; následně byl zkrácen a nasazen zpět.
Kamenný kříž před kaplí na Radhošti. Foto: Matice Radhošťská
2. nejdelší jeskyně a zlaté poklady
Mezi geology je Radhošť znám hojným výskytem pseudokrasových jeskyní (Valaši jim říkají „ďury“). Jeskyně Cyrilka je dokonce s celkovou délkou 552 m druhá nejdelší pseudokrasová jeskyně v ČR. Když se na některých místech jeskyně slabě osvítí (stopy po hořících loučích jsou patrné dodnes), pískovcové stěny se třpytí, jako by je pokrývalo zlato. Příčinou je vyluhovaný vápnitý tmel, který potahuje pískovce a při nasvícení se blýská. Tento jev je zřejmě původcem mnoha legend o schovaných zlatých pokladech v útrobách Radhoště.
Speleologický průzkum jeskyně Cirylka. Foto: ZO ČSS 7-01 ORCUS Bohumín
Spor mezi pastevectvím a lesnictvím
Ještě v 1. polovině 19. století na Radhošti panoval čilý život v podobě intenzivní pastvy ovcí. Spisovatel Josef Gallaš v té době napočítal 15 salaší na rožnovské straně a 14 salaší na frenštátské straně hory. S nástupem racionálního lesního hospodaření se ale tvář hory začala měnit – horský les postupně vytlačil většinu pastvin, protože dřevo se ukázalo jako ekonomicky výhodnější.
Pastva ovcí v okolí Radhoště v první polovině 20. století. Foto: Matice Radhošťská
Přečtěte si i další články z naší beskydské série:
- Lyžování v Beskydech — podle Besky
- Královna Beskyd: Lysá hora, jak ji neznáte
- Beskydská folklorní veselice — Sochovy národopisné slavnosti
- Přehrada Olešná a okolí — letní tip z Besky
- Hukvaldy — srdce beskydské kulturní krajiny
- Beskydské pivovary a pivo z Beskyd
- Beskydské kavárny a restaurace — aneb kde se v Beskydech dobře najíte
- Beskydy, jak je neznáte — tajné tipy z Besky
- Beskydská řemesla, která musíte vidět na vlastní oči
- Co navštívit v létě v Beskydech s rodinou a dětmi — cestou do Besky
- Aktivní dovolená v Beskydech — aneb co můžete zažít při letní cestě do Besky
- Advent, Vánoce a zima v Beskydech — podle Besky